1. |
Molitva
05:46
|
|||
Sde stojam Světe
Najdeh svoje město
Najdeh svoj Zen
Najdeh svoju krv
Nehaj se dalje kruti Krug
Ako moj duh
Ako životy naše
Ako sny naše
Norite se glubje Koreńe
Pod moju kožu
Pod meso moje
Pod sŕdce moje
Svět...Krug...Koreńe...norite se glubje
So mnoju narěkajte Vrány
S okeanom modrym
S temnymi nebesami
S oslěpjajučem sólncem
Igrajte se s nami Bozi
S nami se smějate
Kričajte s nami
i s nami ostajte
Srazi me k zemji Suďbino
Odimaj vse
Čto musiš
Ja postavju se ti čelom
Vrány...Bozi...Suďbino...já postavju se čelom
Trimaj věru
|
||||
2. |
Lovec a vòlk
04:34
|
|||
Se v dreva iz utra vlága nese
Kak mgla dyha Sólnce tegne
Gde jesi ty vólče sivy
svoju grdosť nehal bys zagnal glad
Podvečerom dne minulogo
korist ulovil, krmjenje požrěl
Kak narěkanje plove gajem
iže jesi ljudsko mlade izgubil
...kdes ty, vlku šedavý svou hrdost nechal bys zahnal hlad...
...nářek pluje hájem, žes mládě lidské zhubil...
Ach vólče, brate, skaly molčajut
tvoja suďbina trpka
Ja jesm po te prišel
byh dolg tvoj čŕvenoju streloju odplatil
Ale běda gde ravnosť najdti
Hoť tul verny ušijemy dratvoju
By nenesl rúcho vólči
Tvojej krve synov
...já pro tě přišel bych dluh tvůj rudý šípem splatil...
...roucho vlčí, tvé krve synů...kde rovnost najít...
Ach vólče, brate, hoť by suďbina neznala
Běše spletoma grubo, kak starogo duba koreńi
Gluboko pod zemjeju, gde vo jedno vse
vo poslednom dňu, sjedneno pak bude
|
||||
3. |
Počva
06:57
|
|||
Větr vdohnul život vo tmu
Sólnce je tvoj směr, Sólnce je tvoj směr
V močnom objetju svojej matky
Ramena vozpinaš vsimi směry
Neustavaj, silu prijej
Noč zaměnja deń, noč zaměnja deń
Ravnověsjev v tělu, v zemji
gluboko svoje stopy širiš
Sólnce, izvor sily...
Obače vsegdy matka sudbu spletuča,
raz v jeju lono nazad, v jeju lono nazad
snova noč zaměnja deń
větr vdohnul život vo tmu
|
||||
4. |
Vlčí mák
05:43
|
|||
Vlčí mák sbíral jsem,
Divoká pro tebe
V poledni pravém,
na louce širé
V zápalu shonu,
slunce na prach spálilo
pouto citů
Poryv větru zavál
a odnesl do dáli
přes hvozdy temné
i mlhy bludné
do zemí zapovězených
časů minulých,
do dlaní jsem pohleděl
Květy zvadlé,
černí okoralé
a já vzpomněl
co stromy šeptají
že kolo času neúprosné jest
a vše navrátit se jednou musí
Bohům či Osudu samému
Vlčí mák sbíral jsem,
Divoká pro tebe.
V poledni pravém,
na louce širé
V zápalu shonu,
slunce na prach spálilo
pouto citů
|
Ďyvina Ostrava, Czechia
Music for all wandering souls.
Neofolk project from Czechia sang in Interslavic language.
Streaming and Download help
If you like Ďyvina, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp